Třetí čtvrtá a pátá píseň (v šifrách)

Když jsme už zkusili harmonické postupy vycházející z posloupností I-IV-V-I a vi-IV-I-V, zkus si také velmi tradiční vi-V-IV-iii a jazzovou vi-ii-V-I. To bude naše třetí a čtvrtá píseň.

Zní to komplikovaně. Je to příliš abstraktní, když se to napíše v číslech. Ale má to svůj důvod. 1-4-5-1 znamená, že hrajeme první, čtvrtý, pátý a zase první akord ve stupnici. Stupnici C dur všichni znají, je to c, d, e, f, g, a ,h ,c. Akordy jsou tedy od tónů c, f, g a zase c.

Vrať se k prvnímu odstavci této stránky a zahraj si ty dvě nové písně ve stupnici C. Klidně si přepiš akordy do písmenek. Pokud umíš na svůj hudební nástroj dobře, zkus si je zahrát i v jiných stupnicích, třeba ve všech dvanácti.

Je tohle všechno potřeba znát nazpaměť? Ne. Memorování nechme koňovi. Hudba je krásná, proto je možné se orientovat pomocí estetického cítění a intuice. Na to je ale nutné cvičit a často s hrát.

Pátá píseň

Uvedli jsme si čtyři jednoduché písně (harmonie) dívej se na ně jako na cvičení, když se je naučíš hrát, dostanou se ti do podvědomí určité postupy. Napřiklad, že z akordu F je hezký přechod na G (prvni píseň), ale také na C (druhá píseň) a také na e (píseň číslo 3). Není potřeba to znát, ruka tam skočí sama, když to má člověk natrénováno. Nikdo také neříká, že z akordu G není možno jít na žádný jiný akord. Konec konců je to kurz hudební improvizace, proto vem vše, co jsme dosud dělali jako cvičení a zahraj si pátou píseň tímto postupem:

Zapomeň na všechno a hraj